26.kapitola (Kam spěje český fotbal??)
Řekl jsem si, že by neuškodilo v rámci bločku tak nějak průběžně a častěji referovat a probírat některé sportovní události a zprávy pohledem nezaujatého člověka. Nepůjde ani tak o výsledkové servisy a zvěsti ze sportovních klání, jako spíš o ty „druhé“ věci, zákulisí a mimosportovní aspekty, týkající se přesto sportu :). Dost slov a pojďme na to,dnes se podíváme výlučně do čekých luhů a hájí.
Jdeme na český fotbal a začneme naší reprezentaci. Přiznám se, že odchodem Nedvěda a POborského pro mě skončilo jedno krásné období repre a bojím se, že budeme dlouho čekat, než přijde nějaké další. Jen se podívejme, co se děje po odchodu této generace hráčů! Agonie a tragikomedie! Že jsou to silná slova? Zkusme se podívat, co chybí naší repre a proč se tak trápí, nejdřív pár slov fotbalových legend.
**Ivo Viktor, internacionál**
"Asi to, že jsme z pobytu mezi úplnou špičkou zase spadli do normálu, kam patříme, což někteří fanoušci těžce nesou. Příčin je na dlouhé povídání: odchod Nedvěda, zranění, nedostatek útočníků, ekonomika, různé aféry... VeWalesu to nebyl propadák, ale žádná sláva také ne. Budeme rádi, když na Euro postoupíme s odřenýma ušima, ale já i to budu považovat za úspěch."**Karel Kula, internacionál**
"V týmu není rváč typu Pavla Nedvěda, ten moc chybí. VeWalesu to bylo vidět: místo aby šel tým za vítězstvím, kalkuloval s remízou, která by podle něj mohla k postupu na Euro stačit. Ale pomohl si tím fotbalem bez útoku k lepšímu sebevědomí? Pochybuji. Možná je čas změnit styl, nehrát vše na Kollera. Brückner je šéfem, a tak je to jeho zodpovědnost, ale Evropa je jinde."**Josef Pešice, trenér**
"Mužstvo v tomhle zápase nemělo formu, ale nedělal bych z toho žádnou vědu. Víte přece, jak to je: zápas se hrál po sezoně, hráči za sebou měli náročný program plus třeba oslavy titulů i záchran. Určitě aspoň v minimální míře porušili životosprávu a hlavně už byli unaveni, což se logicky projevilo. Vezou zWalesu bod, který se můžeA ted pár slov taky legendy – mě 
(berte to s humorem). Proč se
trápí naše repre? Už se to celkem naznačilo. V týmu není vůdce.
Tahouni Nedvěd (Poborský a další) odešli a týmu chybí jejich kvalita,
zkušenosti a vůdčí schopnosti. Není tam nikdo, kdo by hráče dal do latě
na hřišti (a ted už ani na lavičce) a kdo by je strhnul k nějakému
většímu nasazení a bojovnosti.
Kdysi pýcha, nyní jen matný stín – mluvím o ofenzivě. Tým dřív každého dokázal zlomit útočnou silou, na to bylo vždy spolehnutí, proti takovým týmům jako třeba Holandsko :). A dnes? Z divokého lva, kterého se bál kde kdo, je neškodný ukňouraný lvíček, který se bojí vlastního stínu.
Chybí ty naše pověstné křídelní akce, jako i střelba ze střední vzdálenosti, a to nemluvě o tom, že chybí i vícero útočných taktických variant, než je to pořád stejné „vše na Kollera“, kterou už soupeři prokoukli před mnoha lety. Přesto kauč Bruckner tento primitivní systém neustále hraje, i když jeho efektivnost není už jen nulová, ale trapná. Navíc co si budeme nalhávat, Koller sice je pořád velký chlapák, ale už z něj vyšuměla ta dravost, co byla kdysi, jednak to je věkem, jednak jeho výkonnost znehodnotila častější zranění v posl.době. Dříve jsme měli Baroše, koho máme teď? Z útočníka, kdysi nepříjemného jak pitbul, co nedal klid žádné obraně, je spíš roztomilý maltézáček. Ale je mladej, třeba se ještě dostane do formy a pohody.
Co si budeme nalhávat, nejvíc jde vidět naše trápení na činnosti obrany, která nikdy nebyla kdo ví jak super, ale právě díky výkonům zálohy a ofenzivním snahám týmu nebyla její nestabilita tolik vidět. Ovšem teď, když záloha a útok stojí za nic, jde vidět marnost a chaotičnost naší defenzivy dvojnásob a i když třeba tým odehrál zápas s nulou či jedním dvěma goly, neznamenalo to, že dobře bránil, ale že šlo spíš o štěstí a nemohoucnost ofenzivy soupeřů.
Důvodů je hodně, proč naše obrana pořád skřípe. Jednak tam není žádný dirigent a stoper, co by to řídil a dal tomu organizaci, jednak kvůli zraněním se neustále mění hráči,a ti, co hrají stabilně při vší úctě k nim, jsou možná dobří modelové, ale to je tak vše. Škoda, že nemáme víc hráčů jako třeba Jankulovski či Ujfaluši (pokud tedy zrovna není v herním útlumu, jako teď přes jaro).
Načnul jsem záložníky. I tam je to slabota. Ze záložníků není nikdo, kdo by si udržel stabilní formu a odvedl kvalitní výkon hodný repre. Sionko měl podzimní záblesk, na jaře ale vyšuměl. Plašil, Jarolím, Polák, Štajner, Heinz, Piták, Pudil – při vší úctě žádná jistota a kvalita, stabilnost výkonů. Hráči vesměs jednou za čas zazáží a pak se utápí v průměrnosti. Máme sice „Rosu“, ale při vší úctě k němu, ani zdaleka to není tahoun jako Nedvěd a až moc jde u něj vidět rozdíl výkonnosti v klubu a repre.
Chybí taky nová mladá krev. Není žádný nový, mladý talent, který by vnesl do „áčka“ onu dravost, bojovnost a snahu. Jen si přiznejme, že od toho pamatného úspěchu „21“ na Euru 2002, se neobjevil žádný mimořádný mladý hráč v repre.
Vše pak jasně ukazuje vystupování našich hráčů. I když hráči
hrají špatně, zápas se jim nevyvede, na kritiku reagují podrážděně,
trpí hvězdnými manýrami, a jen horko těžko snáší, že už nejsou
nedotknutelní. Jejich drzost je pomalu taková, že za vše viní média,
která mohou za špatné výkony na hřišti i v hotelích. 
V každém týmu, když to dlouhodobě skřípe, začíná se uvažovat o změně trenéra. A změna většinou i přijde i přes třeba úspěchy kauče s tímto týmem v minulosti, prostě je to jak ve vztazích, z vášně postupně vypadne ona zamilovanost a jiskra, nastává stagnace, stereotyp, nikdo nemá co dát nového a dojde k ponorkové nemoci. Ale Bruckner má těžkou podporu ve svazu a navíc trpí ješitným sebeklamem, že vše je v pořádku a že jeho tým odvádí skvělé výkony na hranicí svých možností. A tak i přes mnohdy trapnou hru všechno chválí, vyzvdihuje a co více drží se jako klíště „svých hráčů“. Nováčkům dává šanci zřídka, přitom Kulič, Matějovský, Pecka nebo třeba Pospěch by mohli oživit hru, protože v našem týmu kdokoliv, kdo bude hrát se snahou a větší bojovností se rázem stane jednookým králem mezi slepými.
Jak vidno, naše repre se trápí a pomalu jí chybí toho tolik, že pokud se nic nezmění, budeme brzo pro smích nejen Slovákům (kterým už stejně jsme), tak i celému fotbalovému světu. Nejvíc tím ovšem bude trpět český fotbalový fanoušek, který zhýčkán a odkojen zlatými časy z konce 90.let, si bude muset nyní trošku zvyknout na to, že už to prostě není nic extra a repre upadá do chabého průměru (jak zajímavá podobnost s hokejem), kde musíme být rádi, když dáme ten gol, dva San Marinu a prohrajeme přijatelně s Německem.
No a závěrem předkládám rozhovor s panem Košťálem po
„vydařeném“ sobotním zápase s Walesem, který jsme
zaslouženě zremizovali s nadmíru těžkým soupeřem a kde jsme zahráli
svůj nadstandard
**Vás sobotní výkon nezneklidnil?**
Pro mě by byla neúspěchem z Walesu prohra. Mezi remízou a výhrou nevidím rozdíl, protože dál ve všech variantách platí, že k postupu musíme porazit doma Irsko a Slovensko.**Ale pokud by v těch utkáních podal tým stejný výkon, mohlo by to vyhlídky na postup ohrozit.**
Postup je ohrožen vždy. Kdyby nebyl, není o co hrát.**Chytáte mě za slovo, tak to schválně vyhrotím: tým z Eura 2004 by měl asi lepší šance na postup, že?**
Z objektivních příčin nehrajeme jako tenkrát. Je třeba se tomu pokud možno co nejvíc přiblížit a věřím, že to bude k postupu stačit. Tehdy jsme hráli výjimečně, kdežto tohle je možná náš standard.**Máte jako reprezentační manažer nějaký plán, jak z toho ven?**
Nevím, z čeho ven. Můj cíl je postup na Euro. A jestli postoupíme, po 0:0 s Walesem a po 1:0 s Kyprem? Kdybychom všechny klíčové zápasy vyhráli 1:0 a nebylo to na medaili za krásu, je mi to jedno.**Jde o to, zda po výkonech z Walesu můžeme vůbec vyhrávat. Nepřemýšlel jste, že kdyby přišel nový trenér...**
Tak povolá stejných dvacet hráčů jako Brückner, protože ve špičce jich zkrátka není šedesát. Špička je úzká, a když se ještě někdo zraní nebo nemá formu, jsou to objektivní příčiny, proč se momentálně nedaří. Tyto příčiny rozhodně nezavdávají důvod ke zmatkům a hyperaktivním nelogickým změnám.**Nemohl by s novým trenérem přijít nový impulz?**
Nový impulz znamená, že hráči věří koučovi a jeho strategii. To není třeba měnit, protože mančaft za Brücknerem stojí. Podzimní zápasy zvládneme a postoupíme. Splníme tím cíl, který jsme si dali a neslevili z něj.Jak vidno, stejně jako v případě hokeje, nic se neděje , vše je úplně v pohodě, hlavně když pořád chodí peníze do fotbalu a všichni se tam pak mají dobře :D!
Kategorie: Džejarův bloček | Publikováno: 6. 6. 2007 | Autor: Johnny.Rebel
