33. kapitola (Hlavně nezchudnout!)
Když jsem začínal s tipováním a sázením, a byl plný ideálů
o zbohatnutí (které se posléze změnily na nezchudnutí 
), tak jsem
pročítal všemožné stránky, kde bylo plno teorií o tom, jakým
systémem sázet. Všude bylo tolik způsobů, které říkaly, že jsou ty
vhodné a mají něco do sebe, že jsem pomalu v tom začal ztrácet
orientaci. A tak jsem udělal asi to, co většina, prostě tipoval podle
sebe s tím, že se třeba nechá částečně inspirovat někde jinde.
Bohužel aniž bych měl nějaké zkušenosti, znalosti a vědomosti, jsem hodně rychle ztrácel korunky a smutně (někdy i vztekle) házel tikety do koše. Jak ale člověk víc a víc tomuto druhu zábavy propadal a věnoval se, tak postupem času si „vyšlechtil“ vlastní styl, až se jednoho dne stalo, že si uvědomil : – „Heureka!“.
A jak jednou dospěje tipér ke svému stylu, musí dokázat ovšem tu nejtěžší věc ze všech — udržet vlastní disciplínu a sebeovládání, a zachovat trpělivost, protože nic nepřijde hned, ale je to cesta na dlouhé lokty.
Ve většině případů totiž sázkař neprohrává proto, že vybere blbý zápas, ale proto, že i když ví, že to nemá dělat, udělá to a to jen proto, že právě neudrží na uzdě svou sázkařskou disciplínu a chce hned všechno. Ale jak se říká v jednom čínském přísloví — kdo chce vše,pak nemá nic.
Já vím, je to mnohdy těžké, člověk při sestavení tiketů vidí ty
čísla, vidí možnou výhru, vidí pro něj plno jasných zápasů
s lákavým kurzem, k tomu se pak přidají další jasné zápasy
v kurzech mezi 1.10 – 1.30, pak se dozví o pár megatipech od
druhých, vidí úspěšné tikety s velkým počtem zápasů a vysokým
kurzem, vidí toho tolik, že rychle zapomene na „svůj styl“ a
naloží tak, jak se od něj očekává.
Na svůj styl si pak vzpomene, až když sleduje, jak si škrtá zápasy, které nevyšly a uvědomí si, co udělal za chyby. Obvykle si řekne, že se z toho pro příště poučí, no ale většinou na to znovu rychle zapomene, protože onen neúspěch člověka motivuje k tomu, aby se snažil ztrátu odmazat a vydělat něco do plusu, a protože člověk nemá takovou sebedisciplínu, zapomene na trpělivost a chce vše odmazat hned následujícím tíketem. Nejlepší cesta, jak dostat tiket do koše!
Ono se lehce píše udržet disciplínu a být trpělivý, já vím. 
Však já sám za
svou sázkařskou „kariéru“ jsem prohrál tolik peněz a měl tolik
zbytečných ko-tiketů, že sám se divím, jaktože jsem u toho zůstal a
teď jsem v mírném zisku. o, někdy se stávají záhadný a
nevysvětlitelný věci .
A věřte, že i ted se mi stává, že udělám „dětinskou chybu“, a tvrdě pykám, třeba jako nedávno, kdy jsem si zkusil dát tip na základě analýzy jiného ve sportu, kterému nerozumím pod tlakem z neúspěchu nad tiketem. V tomto případě jsem porušil hned dvě pravidla a tato nedisciplína mě pak stála několik stovek. Tvrdě se trestají chyby nejen v životě, ale i v tipování. A tak pokud někdo má svá pravidla, svůj styl a systém, držte se toho, i kdyby se vám to zdálo sebehezčí tipovat jinak , dělat různé pokusy, zapomeňte na to, anebo si to dejte „za dvacku“ pro radost a ukojení chtíče, ale pořád se držte toho svého. Tehdy pak při troše štěstí, dobré intuice a znalostí budete začínat mít víc vítězných tiketů a lepších pocitů.
V posl.článcích jsem trošku rozváděl problematiku kombíků. Když se pak každý podívá, jak dopadly, usoudí, že nejde o náhodu, ale že je někde chyba. Problém najít není těžký, velké kvantum zápasů . Ono totiž člověka hodně svádí zkusit všechno , když je pro to prostor. S tím pak ale roste ono riziko neúspěchu. Ne nadarmo se říká mezi sázejícími – „čím míň, tím líp“.
Na druhou stranu jsou kombíky jistě lepším řešením, než plachty za „dvacky“, anebo tikety nad 4AKU. Tak či onak i zde je to ve větší míře cesta ke ztrátám.
Jak vidno, vše míří pomalu ale jistě k tiketům, kde se hrají sola
či 2AKU-3AKU, což je ještě sféra, kterou jsme neprobádali pořádně, no
brzo se tam podíváme 
. To je prozatím vše, GL! 
Kategorie: Džejarův bloček | Publikováno: 21. 6. 2007 | Autor: Johnny.Rebel
